Deus Ex Machina

Inter arma silent musae. Platilo to ale vždy? Píše se rok 412 př. N. l. a Gelón ze Syrákús se s něčím podobným nehodlá jen tak smířit, a tak společně se zasněným Lampónem mezi válkou vyčerpanými athénskými zajatci hledá šťastlivce, kteří si za ždibec jídla vybaví alespoň jednu repliku z některé tragédie bájného Eurípida. Nakonec se urodí šťastná myšlenka. Vyprahlí zajatci, uvězněni v dolech a spalováni neúprosným sluncem, by přece jistě uvítali příležitost secvičit Médeiu. Vojenská síla Athén možná selhala, ale umění má stále ještě naději a z prostých hrnčířů ze Syrákús se mohou stát mocní režiséři. Ferdia Lennon rozehrává partii chytrého humoru, v níž se střetávají nejen rozličné stylové rejstříky, ale také absurdita vtipu s hutností románu, do něhož vtip dorůstá.
(anotace z knizniklub.cz)