Ano, můj pane

Ondřej z Rohatce se po několika letech, kdy se živil jako žoldnéř, rozhodne s tímto způsobem obživy skončit. Vzhledem k tomu, že při něm nezbohatl, považuje takový život za nepřiměřeně nebezpečný. Vrací se z Itálie, kde se zúčastnil tažení kralevice Karla Lucemburského a kde sice získal rytířské ostruhy, ale ztratil přítele. A také je zvědavý na dar, který na něho čeká v Čechách. Jedná se o malý hrad, spíše však hrádek na Křivoklátsku. To, že konečně nalezne klid, je ovšem jen iluze. Možná, že ve vojsku, kdy přesně věděl, kde stojí on a kde nepřítel, bylo nakonec přece jen bezpečněji…
(anotace z knizniklub.cz)